Mitsubishi Zero (pozemní/plováková verze)

Model Zero (záměrně nevolím slovo polomaketa) vychází z japonské stíhačky Zero A6M5, má však trochu zvětšené ocasní plochy a hloubku křídla. Autor se nijak nevyžil v detailech a ani kamufláž nevychází z nějakého skutečného vzoru. Je to víceméně cvičný model schopný akrobacie, nezáludných letových vlastností.

Co mu schází do maketovosti, to dohání realistickým letovým projevem. Za mírného větru lze model téměř zastavit ve vzduchu.

Údaje v závorkách platí pro plovákovou verzi

Letové vlastnosti

Model má velmi realistický letový projev a velký rozsah rychlostí, je schopen základní akrobacie, ne však nožového letu, nebo visení na vrtuli. Lze ho však překvapivě svižně rozjet z průletu na minimálce, půlvýkrutem na záda a na plný plyn (elektriku) dlouhým půlpřemetem do 100 m. Verze hydroplán se liší jen připevněným plovákem a odstraněným podvozkem, při vyšší letové váze však vyžaduje zvýšený výkon motoru a letové vlastnosti jsou také horší, zejména směrová stabilita v zatáckách je horší a je potřeba řídit i směrovým kormidlem.
Přistání na kola je nutné provádět při menším úhlu náběhu a vyšší rychlosti, model pak jede realisticky po kolech a záĎ postupně vyklesá (při přistání na 3 body má jinak snahu odskocit)

Konstrukce

Stavba trupu

Jádro trupu je vyřezáno z polystyrénu a tvoří je duté válce o délce segmentu asi 10-15 cm a tlouštce steny asi 2 cm. Segmenty jsou vyríznuty podle šablon zhotovených z umakartu odporovým drátem. Prepážky jsou z prekližky 1-1,2 mm jen ve spodní pulce trupu. Vše je lepeno purexem (menší plochy rychlým a velké plochy pomalým). Uchycení motoru je jakási krabicka z překližky asi 1,5 mm, vlepená do vnitřní části obdélníkového průřezu prvního segmentu až k přední prepážce pro uchycení krídla. Tato krabicka je zespodu otevřená a tvoří schránku pro baterie a regulátor a v přední cásti el. motor.

Přední cást krytu "hvězdicového motoru" je vybroušena z modrého polystyrenu a v konečné fázi přelaminována 2x tenkou tkaninou.
Po slepení všech segmentů a přepážek je trup polepen balsou o tl. 1 mm, což je zcela dostačujicí z hlediska pevnosti trupu. Prkénka jsou z jedné strany (vnější) navlhčená houbičkou, a z druhé strany potřena tenkou vrstvu purexu (ten díky vlhkosti lépe vypění a navlhčené prkenko je i poddajnější). Prkénko je přichyceno na polystyrenové jádro trupu světle žlutou papírovou samolepicí paskou (šírky asi 1,5 nebo 2,5 cm, používanou na vykrývání ploch při malování. Páska se dá mírne natáhnout a priměřeně dobře drží jak na balse, tak na polystzrenu a po zaschnutí se dá snadno odstranit. Celý trup je po zaschnutí přebroušen a požehlen folií. Takto zhotovený trup váží i s ocasními plochami asi 400 g, pevnost a tuhost je však překvapujicí a odolnost při menších kolizích obdivuhodná.
Obdobně je stavěn i centrální a vyrovnávací plováky u verze vodní.

Křídlo

je konstrukční balsové (1,5 mm), se smrkovým nosníkem 5x4 - 5x2 mm.

Ocasní plochy

jsou vyříznuté z polystyrenu a potažené balsou 1 mm.
Křídlo i ocasní plochy jsou také potažené nažehlovací folií. Čmouhy na trupu a křídle jsou stříknuty pres kraj papíru polyuretanovým lakem na auta.

Co příště jinak a lépe?

• na podvozkové nohy je třeba použít pevnou ocel, nebo ješte lépe uhlíkové trubičky, jinak se musí nohy pořád rovnat a zkoušet zatahování před každým letem
• hydro verzi by jistě pomohlo 14 článků
• použití některého rotačního motoru Mega nebo Axi 4120 se sklopnou elektrovrtulí by určitě prospělo výkonnosti a prodloužilo dobu letu
• používat klapky u lehkých polomaket je myslím zbytečné, snad jen kvůli vzhledu
• modelu by jiste prospěla i větší maketovost, ale všeho s mírou

Alois Raffaj

Zpět na seznam