Jak jsem stavěl S.E. 5a

Začátek

Infikován bacilem Modelococcus aviaticae jsem byl asi před 2 lety. Po počátečních drobných stavebních pokusech jsem se vloni cítil už dostatečně silný na větší projekt. Netroufal jsem si však zatím postavit letadlo zcela sám podle třípohledu a navíc jsem nechtěl napínat trpělivost zbytku rodiny broušením balsy v ložnici přespříliš. Zároveň jsem si však představoval model, který má svůj vzor v nějakém skutečném letadle, pokud možno s bohatou historií. Tudíž požadavek byl jasný - stavebnice polomakety klasické konstrukce, nejlépe z doby dvouplošníků. Navíc se záměrem provozovat model na elektropohon. A výsledkem byla poměrně jednoznačně volba stavebnice S.E.5a firmy FLAIR

Stavba

Obsah stavebnice původně určené pro spalovací motor 2T 6,5ccm mi zcela vyhovoval - předseknuté díly celkem důsledně vylehčené všude, kde to bylo trochu možné, bižuterie a možnost dokoupení maketových doplňků pro vylepšení vzhledu modelu. Není cílem tohoto článku podrobně popisovat stavbu, prostě po cca 3 měsících práce přede mnou byl krásný model v kostře. Volba potahu byla jednoduchá - jedině Solartex vyhovuje vzhledem předloze a navíc se s ním skvěle pracuje. Trup po kokpit jsem nalakoval a potáhl modelspanem a posléze nastříkal barvou Humbrol. Tolik standardní postup.
Na zlepšení celkového vzhledu modelu se úspěšně podepsalo několik drobných maketových doplňků. Naznačení oplechování několika kusy prolakované čtvrtky a pár nýtů z epoxidu. Velmi pěkně dopadla imitace přišití plátna - perlinka a přes ni přižehlený proužek solartexu (návod viz.www.rcmakety.cz). Na stejném místě jsem našel inspiraci na obšití lemu kabiny kůží, které neocenitelným způsobem provedla moje drahá polovička. (Aby ne, když dokud nedokončila práci, nemohla odjet na dovolenou …). Přístrojová deska se moc nepovedla (aspoň jsem ji schoval dovnitř). Zato kulomety vylepšily vzhled docela dobře a jejich sestavení z plastové stavebnice (Flair) bylo hračkou. Trochu víc bylo potřeba si vyhrát s výpletem, bez kterého by dvouplošník neměl vyjet na letiště. Nakonec nejlépe dopadl výplet kevlarovou rybářskou šňůrou protažený oky koncovek táhla M2 (MP Jet). Ty byly před potažením vlepeny do balsových špalíků na příslušná místa trupu a křídla. Konec takto vzniklého lanka byl zajištěn elektrikářskou koncovkou stiskem kleští. Problém trochu je, že stavebnice počítá se zástavbou křídel pouze vcelku. Pokud je chci rozložit, je třeba pak celý výplet dělat znovu (nicméně když už to děláte popáté, jde to rychle od ruky a za hodinu drobné práce je hotovo). Podvozek jsem odpružil gumovým svazkem.

Konverze

Jako při každé konverzi jde hlavně o váhu modelu a výkon motoru. Vzhledem k tomu, že jsem nechtěl zásadně zvýšit pracnost stavby a ani výrazně zasahovat do konstrukce (díky svým malým zkušenostem v podobné činnosti), v podstatě jsem postavil stavebnici podle plánu. Výsledná hmotnost potaženého draku s vrtulí a servy je 1560g.
Nutnou změnou bylo samozřejmě zabudování elektromotoru a pohonných baterií. Motorovou přepážku jsem zalepil pod úhlem požadovaného vyosení a potlačení. Na tuto základní překližkovou přepážku jsem přišrouboval ještě jednu menší, předsazenou, do které již byl uchycen motor. Toto řešení umožnilo, aby byl motor těsně za plastovým krytem čela trupu a zároveň jde potřebným podložením měnit vyosení. Atypickým prvkem je pouze delší unašeč, který skvěle vyrobil kamarád Pavel König. Baterky jsou uloženy v lehkém pouzdře z laminátu (vyr.Satria) a přilepeny Purexem. Těžiště jsem vyladil posunováním baterií, ale v podstatě vyšlo na správné místo.

Při pohledu zpět vidím několik možností, jak vylehčit výslednou konstrukci. Překližková žebra by šla nahradit konstrukčními nebo balsou, opláštění trupu původně z 0,8mm překližky plaňkováním. Poměrně těžký (250g) je maketový podvozek Flair, určitě by šlo postavit lehčí. A dal by se více využít uhlík místo překližkových přepážek (byť značně odlehčených). Nicméně i po minimálních zásazích do stavby se dá stavebnice velmi dobře použít ke konverzi na elektropohon, pokud se smíříte s velkým LRK motorem a větším počtem článků.

Létání

Výsledná letová hmotnost modelu je celkem 3200g (na stavebnici je plánovaná hmotnost 2,7-3kg). Motor byl již před stavbou naplánován MEGA Magic 4110/12 a 16 článů pohonných akku NiCd 2400, k tomu příjimačové baterie (4xNiMH 1850). Regulátor je TMM a příjimač Graupner R700. Hmotnost motoru s pohonnými akku je 1350g.
Serva jsem vzhledem k velikosti modelu použil Hitec 422 MG (výškovka a směrovka) a BB (křidélka). Táhla jsou z uhlíkových trubek. Vrtule na zálet byla dřevěná 14"/8", doba letu cca 8-10 min. Účinnost ale nebyla vysoká, nyní počítám spíš s provozem s vrtulí APC 13"/10" nebo menší. Ale zatím není ideální rozměr nalezen.

Zalétání modelu bylo celkem bez problémové (hlavně proto, že jsem u kniplů nebyl já) a pár poškozených kopřiv na kraji letiště nikomu nevadilo. Postupně s každým dalším letem byl model klidnější, pomalejší a plnil potěšení z letů nad očekávání dobře. A po jedné rušící příhodě se zjistilo, že je i velmi pevný. Samozřejmě, kdyby byl o 1 kg lehčí, byly by letové vlastnosti zcela ideální. Je přeci jen trochu rychlejší, ale s tím jsem počítal.

Odměna

Když už stavba dopadla celkem úspěšně, vyrazil jsem s S.E.5 trochu do světa. Abych viděl, jak vypadají elektromítinky u sousedů v Německu, vzali mě již ostřílení matadoři A.Raffaj a S. Valnoha do Rothenburgu u Norimberka. A k našemu příjemnému překvapení jsem s modelem získal pohár za nejlépe vypracovaný model tohoto mítinku. Posuďte sami, zda oprávněně.

Pavel Gotvald

Zpět na seznam příspěvků